Biskupské gymnázium Brno a mateřská škola

Poprvé jsem ji navštívila jako studentka Bigy na třídním výletě a během dalších let jako účastnice každoročních letních a jarních táborů. Moje role na těchto akcí se samozřejmě v průběhu let měnila. Začínala jsem jako dítě, ale posléze jsem se stala pomocnou vedoucí.
Také jsem na faru jezdila mnoho let jako vedoucí na seznamovací kurzy pro primány a na jejich školy v přírodě. I během svého studia na vysoké škole jsem na opatovské faře strávila spoustu času jak na akcích se svými kamarády, tak i na brigádách, které přispěli ke zlepšení fary.
Naposledy jsem na faře byla letos na jaře jako třídní učitelka šesťáků, pro něž jsem se zde rozhodla uspořádat školu v přírodě. Strávila jsem tu se svojí třídou nezapomenutelné chvíle, na něž všichni vzpomínáme. Jsem ráda, že jsem se rozhodla uspořádat školu v přírodě v Opatově, neboť dětem se tam velmi líbilo a rády by tam příští rok jeli znovu.

„Hurá, sobota, jede se do Opatova,“ znělo o prázdninách na vlakovém nádraží. Početná skupina dětí se loučí s rodiči – někteří s radostí, někteří se slzami v očích – a míří směr Opatov. Než jsme se nadáli, byli jsme v zápalu boje hry „O Jamesovi Cookovi“, která nás provázela celým týdnem. Stavba lodí, zakládání a udržování ohně a spousta dalších her nás zkoušely stejně, jako byla zkoušena posádka samotného Jamese Cooka. Přestože počasí o prázdninách bylo nic moc, pouze jeden den nám zabránilo jít ven. Všechny hry, ať na faře, či venku, byly bezva. Všechna družstva, která cíle dosáhla, ale i ta, která zůstala na širém moři, odměna neminula. Je tu opět sobota, uklízíme a odjíždíme. Na nádraží se vítáme s rodiči, tentokrát všichni s úsměvem. „Bylo to super, příště ahoj.“ Všichni se loučíme a těšíme se na další tábor.