Bigy logo
Biskupské gymnázium Brno a mateřská škola

Nové příspěvky

Comenius - Game of Proteins - pracovní setkání učitelů ve Vídni

Vydáno:

 | 

Autorka: Ing. Věra Helceletová

Titulní obrázek článku
 – 

Ve dnech 11.5.2011 až 14.5.2011 se účastnily prof. Krumpholcová a Helceletová pracovního setkání učitelů 11 škol z 10 zemí (Česká republika, Slovenská republika, Litevsko, Lotryšsko, Chorvatsko, Francie, 325Německo, Maďarsko, Německo, Rakousko), které proběhlo ve Vídni na gymnáziu Kalksburg.

Setkání sloužilo přípravě podzimního výjezdu do Hamburku, kde budou studenti spolu s učiteli pracovat v laboratořích. Budou provádět experimenty zahrnující in-vitro genovou expresi GFP a proteinovou analýzu pomocí SDS-PAGE v různých variacích. Studenti Bigy, kteří by se chtěli tohoto projektu zúčastnit, ať se hlásí v kabinetu BIO a TEv (274) u prof. Krumpholcové. Výběr bude proveden na základě předem vyhlášených kritérií.

Zařazeno v kategoriích:

Zahraniční spolupráce
Biologie
Celý článek...

Krajské kolo konverzační soutěže z francouzštiny

Vydáno:

 | 

Autorka: Mgr. Miroslava Ševčíková

 – 

V letošním roce se naše škola poprvé zúčastnila Konverzační soutěže ve francouzském jazyce, a byla to účast hned napoprvé velmi úspěšná.

Do krajského kola postoupili v kategorii A1 Jakub Horák (kvarta A), v kategorii B1 Filip Vlček (kvinta A) a v kategorii B2 Silvie Svobodová (septima A).

Turnaj v nohejbalu

Vydáno:

 | 

Autor: Mgr. Jakub Zatloukal

 – 

Přílohy

 Plakát [18 kB] Soupiska [37 kB]

Zařazeno v kategoriích:

Tělesná výchova
Soutěže
Celý článek...

Malé divadelní představení pro Německé kulturní centrum

Vydáno:

 | 

Autorka: Mgr. Hana Hrochová

 – 
8 fotografií

Na počátku byla touha zařídit to nějak, abych už nemusela slýchat otázku, která se opakuje prakticky v každé hodině: "Budeme dneska zpívat, paní profesorko?!!" Co udělat, aby už se chtěli zase jen učit? A tak jsme se s třídami SXB a QA pustili do zkoušení "skoromuzikálu" na motivy Romea a Julie. Hudbu jsme si vypůjčili od německých kapel Rammstein a Mutabor, napsali scénář příběhu, který se pak ještě zdokonaloval při samotných zkouškách a prozpívali se až do setkávacího střediska Německého kulturního centra, které sídlí v Brně na ulici Jana Uhra a se kterým už déle spolupracujeme. Hlavní role i vedlejší role obsadili studenti a studentka SXB (Julie - Milan Dobeš, Romeo - David Janků, Juliin otec - Michal Drápal t.č. s otřesem mozku, Juliina matka - Boris Mičánek, učitelka, oddávající a nosička Sochy svobody - Anička Severová). Hudební doprovod obstarali zástupci a zástupkyně z obou tříd (akustická kytara -  Petra Fráňová, elektrické kytary - Marek Pivoda, Jarda Štigler, basová kytara - Marek Tuček, housle - Vojta Švejnoha, bicí - Radek Vít, zobcová flétna - Bára Jeřábková, příčná flétna - Pavlína Baďurová). Zcela nepostradatelný byl početný sbor, který se rekrutoval rovněž z obou tříd. Otázky zda dnes budeme zpívat jsem se sice nezbavila, ale představení mělo u zástupců brněnské německé menšiny úspěch a dočká se tak snad i reprízy na Dni BIGY.

Do konce května probíhá hlasování "O nejlepšího vědce Bigy 2011"

Vydáno:

 | 

Autorka: Mgr. Jitka Tarabová

 – 
17 fotografií

Nestihli jste se zúčastnit této soutěže? Nevadí, můžete to zkusit třeba příští rok (informace před učebnou chemie).

Co ale můžete:  spolupodílet se na zvolenínNejlepšího vědce Bigy. Každý z Vás (studentů či učitelů) má možnost dát jeden hlas tomu, jehož vědecká práce se Vám nejvíce líbí. Všechny práce visí před učebnou chemie, kde máte možnost hlasovat.
 

Opatovská fara

Vydáno:

 | 

Autorka: Jana Kozlíčková

3 fotografie

Pokud hledáte vhodné místo v přírodě pro dovolenou s dětmi, pak nemusíte jezdit daleko. Opravená budova fary v Opatově u Třebíče poskytne levné ubytování se vším potřebným vybavením. Dny plné pohody za každého počasí, ticha tolik nezvyklého po příjezdu z města a dobrodružných her v okolní zeleni lesů, kopcovitých strání a turistických stezek láká jak děti, tak dospělé v kteroukoli roční dobu. Následující ohlasy studentů sekundy A po zkušenostech se dvěma týdenními pobyty jsou dostatečně výmluvné.
Myslím, že opatovská fara je dobře umístěná – blízko lesa, louky, rybníku, pole, kostela a obchodu. Za farou je taky ohniště pro možnost táboráků. Samotný interiér starobylé fary vypadá dobře a útulně. Je tu společenská místnost, takže program může být za každého počasí.

Den Země na BIGY 2011

Vydáno:

 | 

Autorka: Ing. Věra Helceletová

 – 
3 fotografie

V úterý 19.4.2011 probíhala na BIGY akce věnovaná Dni Země.

Zúčastnily se třídy prima A a B. V 8.00 se třídy sešly v aule školy, kde se podívaly na prezentaci o Dni Země, o třídění odpadů a celkově udržitelném rozvoji života na Zemi. V 9.00 pak vyrazily do přírody. Protože je "náš" Wilsonův les uzavřen, šli jsme až k Antroposu, k řece Svratce. Zde se studenti rozdělili do skupinek a pracovali na 2 biologických úkolech (fauna  a čistota řeky, život na stromech parku – s pomocí vyučujících biologie – p. Helceletové a p. Reiterové). Na závěr pak uklidili břehy řeky.

Přechod přes Lysou horu (20. 2. a 21. 2. 2010)

Vydáno:

 | 

Autor: Mgr. Jakub Zatloukal

Titulní obrázek článku
 – 

Přechod přes Lysou horu (20. 2. a 21. 2. 2010)
[Frýdlant nad Ostravicí – Malenovice – Malchor (1219 m) - Lysá hora (1323 m) – Zimný (1080 m) Visalaje – vodní nádrž Šance – Ostravice]
Předposlední únorový víkend jsme se vypravili s batohy a sněžnicemi do Beskyd poznat krásy zasněžených východomoravských hor.
Pod taktovkou pana profesora Michala Kubíčka, který výlet pořádal, jsme v sobotu 20. 2. 2010 brzo ráno vyjeli rychlíkem z Brna do Ostravy, odkud jsme pokračovali spěšným vlakem do Frýdlantu nad Ostravicí a pak ještě kousek lokálkou. V 9:19 jsme vystupovali v Nové Dědině. Počasí nebylo úplně nejhezčí. Mírně mžilo a okolní lány halila hustá mlha. „Ale co, nahoře může být jinak.“ Předpověď říkala, že v sobotu má být škaredě, za to v neděli bychom mohli očekávat sluníčko a jasnou oblohu. V Malenovicích, obci přímo na úpatí hor, někteří z nás podpořili místní podnikatele a koupili si čerstvé pečivo. Hlavně to sladké stálo za to. Z Malenovic jsme stoupali po modré turistické do hor. S přibývajícími výškovými metry přirozeně přibývalo sněhu, stejně tak ale i houstla mlha. Ve výšce okolo 900 metrů jsme konečně nasadili sněžnice. Stále po modré jsme pokračovali až na vrchol Lysé hory. Ten jsme celou cestu, možná naštěstí (závěr modré trasy je docela strmý), neviděli. Překvapení nastalo, když z ničeho nic před námi stála mohutná budova. Byl to televizní vysílač na Lysé hoře postavený na konci 70. let. Na vrcholu nebylo vidět na krok, cestu k občerstvení jsme však našli. Něco teplého bodlo a po hodince a kus strávené v restauraci jsme se kolem půl čtvrté přemístili do místní turistické boudy, kde se většina z nás ubytovala. Standa se Štěpánem dotáhli zimní výstup k dokonalosti. Vyhrabali si záhrab a přespali kousek pod vrcholem. Při večeři v restauraci jsme se spontánně pobavili, shlédli soutěž skokanů na olympiádě ve Vancouveru a šli spát. Po ne úplně klidné noci, kdy pod námi probíhala nějaká oslava, jsme se probudili do krásného klidného rána v horách. První pohledy při východu z boudy byly vskutku nádherné. Sluníčko se postupně prodíralo mezi mraky. Po snídani jsme se vydali dolů po červené směr Visalaje. Cestou jsme potkávali mnoho ski-alpinistů šlapajících na třináct set metrů vysoký vrchol. Okolo pravého poledne jsme za krásného počasí dorazili Visaleje, které patří mezi centra běžeckého lyžování v Beskydech, a tam doplnili energii. Pod paprsky slunce jsme pak sestoupovali po modré v údolí říčky Řečice až k vodní nádrži Šance. Odtud už to nebylo daleko k nádraží v Ostravici. V 14:53 jsme odjeli regionálním vláčkem do Frýdlantu, kde jsme měli hodinu čas. Přímý vlak do Brna odjížděl v 16:09. Situaci při nástupu jsme trochu podcenili a zmateně jsme hledali správný vlak. Ve stejný čas odjížděl z Frýdlantu i vlak v opačném směru a ještě jeden zpět do Ostravice. Trojice Štěpán, Standa a Honza už nezaregistrovala poslední definitivní rozhodnutí a zatím co my jsme odjížděli správným vlakem do Brna, trojice odjížděla směr Ostrava. Nakonec jsme ale všichni v průběhu nedělního večera dojeli domů.
Víkend strávený v Beskydech byl fajn zážitek plný různých překvapení a správného zimního dobrodružství. Řekl bych, že na pochod po zasněžených vrcholcích východomoravských hor budeme dlouho vzpomínat.

Přechod Jeseníků (14. 2. a 15. 2. 2009)

Vydáno:

 | 

Autor: Mgr. Jakub Zatloukal

 – 
3 fotografie

Přechod Jeseníků (14. 2. a 15. 2. 2009)
[Ramzová (759m) – Keprník (1423m) - Červenohorské sedlo (1013m) – Praděd (1491m) – Karlova Studánka (800m)]
Na 2. únorový víkend naplánoval pan profesor Michal Kubíček přechod na sněžnicích přes nejvyšší pohoří Moravy. Tohoto výletu za zimními krásami Jeseníků se zúčastnili mimo sedmi studentů všech ročníků vyššího gymnázia i páni profesoři Kubíček (Pavel) a Snopek, paní profesorka Krumpholcová a samozřejmě „šéf“ - pan profesor Kubíček (Michal). Náš program začal v sobotu v brzkých ranních hodinách na brněnském hlavním nádraží, odkud jsme se vydali „lyžařským“ rychlíkem Brno-Jeseník. Kolem půl deváté jsme již vystupovali na Ramzové v těsné blízkosti známých lyžařských sjezdovek. Po krátké instrukci, jak si nazout sněžnice, jsme se vydali vstříc mraky zahaleným vrcholkům Jeseníků. Po překonání 600 výškových metrů jsme se asi po třech hodinách dostali k chatě Šerák, která byla zahalena hustou mlhou. Tam jsme se ve společnosti mnoha běžkařů zahřáli teplou polévkou. Lehce po dvanácté jsme se vydali dále po hřebeni červenou turistickou trasou směrem na nedaleký Keprník a Červenohorské sedlo. Těchto 10 kilometrů jsme se v některých místech brodili až 50-ti centimetrovou vrstvou čerstvě napadaného prašanu. Po náročné, ale zábavné cestě jsme v pozdním odpoledni dorazili do lyžařského areálu na Červenohorském sedle. Jedenáct z nás se šlo zahřát a odpočinout si do jedné z místních restaurací. Dvanáctý člen výpravy, pan profesor Michal Kubíček, byl tak hodný a šel zatopit do chatičky, která se stala naším přístřeškem pro následující noc. Po třech hodinách strávených v restauraci se i nám dostalo té cti poznat naše ubytování. A to vskutku nemělo chybu. Chatička měla sice velikost větší autobusové zastávky, ale na milou a příjemnou atmosféru toho večera budeme vzpomínat asi ještě hodně dlouho. Ráno, když se na oblohu prodralo slunce, které nám v neděli občas prosvítalo, jsme se rychle zbalili, nasadili sněžnice a pokračovali v naší cestě. Přes noc napadlo dalších asi 25 cm sněhu, ale i přesto jsme během 4 hodin zvládli urazit 8kilometrový úsek na Švýcárnu. Po občerstvení ve zdejší restauraci jsme se vydali po běžkařské trati k rozcestí pod Pradědem. Odtud je to na vrchol nejvyšší hory Moravy jenom „skok“. K vysílači, jenž se stal symbolem této hory, jsme vystoupali za silného větru a neustále měnící se oblačnosti. Na vrcholu přišla i nějaká ta vysokohorská prémie a pak následoval sestup dolů. V Kurzovní chatě pod Pradědem byl krátká přestávka a po ní jsme se rychlým tempem přemístili na Ovčárnu a odsud autobusem do Karlovy studánky. Z tohoto malebného lázeňského města jsme v 16 hodin a 41 minut odjížděli lehce fyzicky unavení, ale psychicky dokonale odpočatí. Atmosféra prožitého víkendu byla úžasná, užili jsme si i nějaké pohledy na hory i do okolí (především druhý den) a zasněžená vysokohorská příroda v nás určitě zanechala pozitivní stopu.

I láska k francouzštině prochází žaludkem...

Vydáno:

 | 

Autorka: Mgr. Miroslava Ševčíková

 – 
10 fotografií

Možná jste si všimli, že v dubnu školu provoněly nezvyklé a neznámé vůně.
To zrovna studenti tercie A, kvarty A a kvinty A v praxi ověřovali poznatky získané v Encyklopedii slaných a sladkých koláčů, kterou tercie A vyhrála v soutěži Týden chutí.
Vyzkoušeli si tak nejrůznější francouzské recepty. Jednoduché i složitější. Tradiční i moderní. Sýrové, cibulové, s mořskými plody, s lesním ovocem, s pralinkami...
Ale ať už byly jakékoli, většinou měly velký úspěch.
 

Virtuální prohlídka