Biskupské gymnázium Brno a mateřská škola

Naši kvartáni strávili minulý týden v kolébce anglického jazyka. Navštívili jsme jihozápadní Anglii, k nejsilnějším zážitkům jistě patřil pobyt v hostitelské rodině. Celý týden nás provázelo naprosto neanglické slunečné počasí. Věříme, že společné zážitky studenty motivují k dalšímu studiu anglického jazyka.

Hudební otevření prázdnin! Introvertní i extrovertní show! Zahrají a zazpívají studenti Bigy a jejich přátelé. Uslyšíte dechy, smyčce, kytary, bicí…, češtinu, angličtinu, němčinu, francouzštinu i latinu. 

26. června, začínáme v 11 hodin v sále B5.

V červnu 2025 se skupina odvážných studentů, učitelů a jeden zkušený průvodce vydali na výpravu do rumunského Banátu – jedinečné oblasti, kde od 19. století žijí potomci českých osadníků. V šesti vesnicích se dodnes mluví česky, pracuje na polích a také ubytovává turisty, jako jsme byli my. Je to kraj plný krásné přírody, prudkých svahů, ovcí a krav pasoucích se na loukách, zatoulaných psů a příběhů o tom, jak se tu kdysi žilo – a jak se tu žije dodnes. První část naší výpravy se odehrávala v rumunských horách, ve druhé polovině týdne jsme navštívili české vesnice. 

Program

Neděle: Odjezd

V neděli večer jsme nasedli do autobusu a vydali se na noční cestu do Rumunska. Nálada byla veselá, spánek spíš symbolický.

Pondělí: Inelet – první výšlap, první krize (a první řeka na ochlazení)

Po příjezdu do kempu a postavení stanů jsme se hned rozchodili výstupem do jedné z nejvýše položených, téměř opuštěných osad Inelet (15 km, 650 m převýšení), kde jsme si také udělali chvíli na vzájemné seznámení – každý z nás měl možnost sdělit ostatním, co ho do Banátu přivádí. Po návratu nás čekalo koupání v řece, vaření večeře a zasloužený odpočinek pod hvězdnou oblohou. Šlo o fyzicky nejnáročnější den, zejména kvůli únavě z noční cesty.

Úterý: Vrchol Varful lui Stan a výstup na vodopád

Vystoupali jsme na horu Varful lui Stan (1466 m n. m.), prošli louku s krásným názvem Beletiny a stínem bukového lesa. Odpolední bonus pro dobrovolníky: výlet k vodopádu Windy Falls (5 km navíc a dalších 440 metrů nahoru – jen tak pro radost). V nohách už jsme měli první kilometráž, ale stále jsme se usmívali. Koupání pod vodopádem – pro odvážlivce – a nádherné výhledy byly zaslouženou odměnou.

Středa: Dunaj, jeskyně, loďky a Eibenthal

Cestou do české vesnice Eibenthal jsme absolvovali plavbu po Dunaji a navštívili jeskyni Ponicova s bohatou krápníkovou výzdobou. V Eibenthale nás přivítal místní učitel, bývalý kolega z Bigy, Alex, který nám ve dvouhodinové besedě umožnil nahlédnout do života místní komunity. Večer jsme vystoupali na kopec nad vesnicí, sledovali západ slunce a poté poseděli s místními v legendární hospodě U Medvěda. Spaní ve stanech na prudkých teráskách pod širým nebem mělo nezaměnitelné kouzlo.

Čtvrtek: Svatá Helena, vítr a Gerník

Autobusem jsme se přesunuli do Svaté Heleny a cestou do Gerníku jsme počítali větrníky – Banát se modernizuje! V Gerníku, největší z banátských vesnic, nás čekalo milé přijetí u místních a k večeři sarmy – masové závitky v zelí. Navečer jsme navštívili místní kavárnu, kterou zde provozuje rodina z Čech. Domácí nanuky a limonády nás po horkém dni příjemně osvěžily. Večer byla vesnice tichá, skoro až tajuplná, jen kolem hospody to žilo. Úspěch u studentů měl zejména pingpongový stůl a později také půjčená kytara a společné písně.

Ke snídani jsme dostali domácí vejce a sýr, bylinkový čaj a silnou kávu. Ráno vesnice ožila díky babičkám, které se s námi dávaly do řeči. V Gerníku převažuje starší obyvatelstvo, mladí odcházejí za prací do Čech. Je to znát i na prázdných, chátrajících chalupách. Místní se stále živí především zemědělstvím.

Pátek: Do Rovenska a nadšení z výhledu

Přesun do Rovenska přes rozlehlé louky byl náročný (16 km, 640 m nahoru – a to už bylo znát), ale výhled z kempu na Almašské hory po příchodu do vesnice stál za všechno úsilí. Ticho, klid, žádná civilizace – a konečně pocit, že jsme součástí něčeho výjimečného. Koupání pod vodopády na začátku cesty, uprostřed vší té krásy, podtrhlo radost z dnešního posledního výletu. Večerní langoše a ranní lívance zase doplnily ztracenou energii.

Sobota: Z kopce dolů! A do města

Sestup do rumunské vesnice Sichevita (15 km – tentokrát celé z kopce, hurá!), poté přesun do města Temešvár na krátkou zastávku, která nám umožnila postupný návrat do civilizace. A pak už noční cesta domů, kterou narušila jen maďarská policie, jež i přes nedávný vstup Rumunska do Schengenského prostoru vyžadovala kontrolu našich dokladů.

Neděle: Návrat

V neděli brzy ráno jsme se vrátili před Bigy – plní zážitků, dojmů a fotek, které budeme ještě dlouho vyprávět a ukazovat.

Závěrem

Expedice Banát nebyla jen o chození po kopcích a obdivování krásné banátské přírody. Byla to výprava do míst, kde čas plyne pomaleji, ale lidé mají pořád co říct. Naučili jsme se víc než jen to, že 500 metrů převýšení denně je dost – třeba i to, jak se žije v komunitě, kde si lidé navzájem pomáhají a kde si člověk vystačí s málem.

Děkujeme našemu průvodci Honzovi za klidný a jistý přístup (i když jsme občas remcali, že už máme dost), a hlavně místním obyvatelům – za otevřená vrata, talíře a srdce.

Banát totiž není jen místo – je to zážitek.

V tomto školním roce proběhly nejen dlouhodobé, ale i krátkodobá mobilita do Francie. A protože jsme své partnery uvítali na Bigy už v lednu, měli jsme dost času připravit se na týdenní pobyt v Nîmes, který se uskutečnil v posledním březnovém týdnu. Skupina 18 studentů a tří učitelů vyrazila Flix busem přes spoustu krásných švýcarských a francouzských měst až do cíleného Nîmes. Delší zastávka u jezera v Annecy byla příjemná a osvěžující a díky ní se nám podařilo naladit na frankofonní kulturu.

Studenti bydleli týden u svých korespondentů v hostitelských rodinách. Společně chodili na výuku na Lycée Albert Camus, které je naší partnerskou školou. Mimo výuku připravovali francouzsko – české projekty (prezentace, divadelní představení, videa, apod.). Cílem těchto projektů bylo představit spolužákům, učitelům, rodičům a také vedení školy město Brno a Českou republiku, Nîmes a Francii. Studenti si samostatně zvolili různá témata, na kterých se společné znaky krásně ukazovaly (např. brněnské legendy a legendy z Nîmes, interiér obou škol, gastronomie, J.G. Mendel a Louis Pasteur, televizní kvíz, kde bylo spoustu zajímavých kulturních otázek a další). Jazykem byla jak francouzština, tak angličtina, aby to byla zároveň výzva pro francouzské studenty. Studentům se jejich prezentace povedly, nejen učitelé, ale i rodiče velmi ocenili tuto úzkou spolupráci. Společný večer byl také příležitostí poděkovat za srdečné a štědré přijetí. 

V průběhu této týdenní mobility jsme měli také příležitost navštívit, poznat a nechat si od průvodce představit úžasná místa jako je město Montpellier s nejstarší botanickou zahradou v Evropě, Aigues-Mortes, kde se těží sůl, Avignon s papežským palácem a avignonským mostem, Beaux de Provence se zříceninou hradu a svými Carrières de Lumières, Pont du Gard a nesmíme zapomenout na samotné Nîmes (Arenes, musée de Romanité, Maison Carrée – UNESCO, Tour Magne, jardin de la Fontaine….)

Celý týden byli studenti obklopeni francouzštinou, měli tak možnost vyzkoušet si co už umí v reálných komunikačních situacích, přemýšlet o tom, kde je potřeba ještě na svých znalostech zapracovat. Mezi studenty panovala velmi dobrá spolupráce a z jejich reakcí vyplývá, že si pobyt užili na maximum, a že je motivoval k dalšímu získávání znalosti a také k lásce k francouzštině. Jejich reakce si můžete přečíst níže. 

I letos se sekundáni zapsali do přípravky na francouzštinu, kde si mohou hravou formou osvojit výslovnost a pravopis tohoto krásného jazyka. 

Práci v přípravce jsme zúročili i na pravidelném setkání Présentation en français ve Francouzském institutu v Praze, na které jsme si připravili scénické ztvárnění básní surrealistického básníka Roberta Desnose. O tomto zážitku napsala pár slov Marie Krajsová: 

Ve středu 9. dubna se francouzská část sekundy B vydala na Francouzský institut v Praze, aby se zúčastnila festivalu Présentation en français. Na této akci se setkávají skupiny žáků z celé České republiky a předvádějí krátká představení. My jsme si pro tuto příležitost připravili 3 básně: Dans un petit bateau, L’Hippocampe a La balaine. Zaujala nás představení ostatních tříd, například francouzské písně nebo pohádka Tři prasátka. Po skončení akce nám do odjezdu vlaku zbyl čas na prohlídku Františkánských zahrad a jiných památek, či na ochutnání zmrzliny. 

 S  francouzštinou souvisí i krásné druhé místo, které vyhrála Madlen Svendsen v literárně-výtvarné soutěži Příběh o Drakovi a Minotte, kterou k 60. výročí partnerství mezi městy Brno a Rennes uspořádala brněnská francouzská Aliance. Cenu si  přebrala z rukou francouzského velvyslance. Vy si příběh i ilustraci můžete prohlédnout v příloze tohoto článku. 

K úspěchu jí moc gratulujeme a budoucí sekundě přejeme podobné příjemné zážitky… 

Za předmětovou komisi francouzštiny Mirka Ševčíková

Škola v přírodě se nám chýlí ke konci, ale zážitků máme spoustu.

Proč ne! Určitě si rádi pochutnáte na něčem sladkém, objevíte netradiční bylinky, vyzkoušíte jemnost olivového oleje nebo křupavost kůrky u vlastnoručně upečené bagety! Tak toto všechno mohli zažít studenti, kteří se zúčastnili buď Soutěže v pečení, kde výhrou byla francouzská kuchařka - Průvodce francouzskou kuchyní nebo akce v Otevřené zahradě s názvem V kuchyni s Francouzem. 

V soutěži v pečení tzv. Financières nebo-li finančníků, získala kuchařku Markéta Múčková z KB, https://www.francouzskakucharka.cz/- Upekla, ale hlavně vyrobila úžasnou krabičku, která splnila požadovaná kritéria. Markétce blahopřejeme a věříme, že i ve škole od ní něco dobrého ochutnáme. 

V Otevřené zahradě (terasy pod Špilberkem) připravili studenti z QB,SxB a SpB pod vedením tzv. chef nomade (François Bouillet),  tří chodové menu - salade composée, Ratatouille, crêpes - vše doprovázeno bagetami z venkovní pece, které pekli pod vedením paní Markéty. Studenti si kromě procvičování francouzštiny vyzkoušeli také své kuchařské dovednosti, umění pracovat v týmu, znalosti bylinek a přípravu společné tabule. Počasí bylo více než skvělé, byl to tedy nezapomenutelný zážitek. Merci chef!

Dne 14. 6. 2025 se v Teplicích konalo celostátní kolo v SOČ. Náš student Martin Piňos z SpA se umístil na krásném 5. místě v oboru Historie se svojí prací “Soudní proces se skupinou Jana Králíka”. Celkem se účastnilo 16 soutěžících.

PB zdraví z chaty Barborka v Jeseníkách. 

Jsme moc rádi a hrdí na to, že naši studenti mohou díky programu Erasmus+ studovat, poznávat a žít ve Francii po dobu 3 měsíců na partnerském gymnáziu - lycée Aristid Briand. A jak se měly Veronika a Anežka (obě SpB), které se předminulý týden z tohoto pobytu vrátily, vám přiblíží následující řádky: 

Když jsme odjížděly, byly jsme obě hodně nervózní. Následující tři měsíce pro nás představovaly velký otazník a existovalo málo věcí, které nám mohl někdo skutečně zaručit. První kontakty s rodinou probíhaly v celku dobře. Já jsem například první víkend zvracela (Veronika) a druhý jsem jim rozbila pračku. Obě jsme byly ale vítané a postupně jsme se začleňovaly do každodenních životům našich rodin. Ve škole nebyli až tak zvyklí na cizince, kteří už umějí francouzsky, takže první reakce většiny učitelů byla, jestli vůbec umíme něco říct. Ale jak učitelé, tak studenti nám vyšli ve všem vstříc a snažili se nám pomoct, kdykoli jsme vypadaly trochu ztraceně. Nicméně jsme se poměrně rychle rozkoukaly a brzy jsme dělaly projekty a psaly testy s ostatními. Jelikož jsme s  Anežkou sdílely stejnou třídu a také motivaci poznávat město, trávily jsme hodně času spolu. Asi 15 minut od školy byla krásná pláž, což bylo docela hezké místo, kde jsme mohly trávit volnou hodinu. Centrum města pak bylo pěšky půlhodiny a autobusem pár minut, takže jsme tam často během školy nebo po škole chodily. A přestože byly obědy v jídelně moc dobré a obsahovaly i předkrm a především dezert, chodily jsme pravidelně společně na oběd do města. Poměrně rychle jsme si obě vybudovaly svou rutinu a našly si svá komfortní místa, kde jsme trávily hodně času.