[Vodná nádrž Krpeľany (430 m) – Rieka (460 m) – Šútovský vodopád (830 m) – Mojžišové prameny (1140 m) – Chata pod Chlebom (1415 m) – Snilovské sedlo (1520 m) – Veľký Kriváň (1709 m) – Snilovské sedlo – Chleb (1646 m) – Chata pod Chlebom - Šútovo (448 m) – Vodná nádrž Krpeľany]
Tradiční výlet na sněžnicích naplánoval letos pan profesor Michal Kubíček na třetí únorový víkend a jako cíl stanovil Veľký Kriváň na Malé Fatře na severozápadním Slovensku. Celkem se nás do Jánošíkova rodného kraje vypravilo 21, nechyběli profesoři, absolventi, studenti, rodinní příslušníci a kamarádi.
Po dlouhé cestě jsme o půl jedné konečně vystupovali z vlaku na zastávce Šútovo na úpatí hlavního hřebene Malé Fatry. Od Vodné nádrže Krpeľany, na jejímž pravém břehu vlaková zastávka leží, je to k chatě pod Chlebom, kam jsme plánovali do večera dojít, takřka 1000 výškových metrů převýšení. Se sněžnicemi připevněnými na batohu (sníh byl až od 700 metrů) jsme začali stoupat vzhůru. Bylo pochmurno a relativně teplo.
38 metrů vysoký Šútovský vodopád, ke kterému jsme dorazili asi po hodině chůze, byl první větší atrakcí cesty. Když jsme se dostali nad hranici lesa, konečně jsme mohli nasadit sněžnice. Přímo nad námi se tyčil vrchol Hromové (1613 m) a modré nebe za ním nám dávalo naději, že slibná předpověď na neděli by mohla opravdu vyjít. Po přemrzlém sněhu jsme vystoupali až do výšky okolo 1500 metrů nad mořem, a pak jsme po úbočí hřebene došli až k chatě pod Chlebom. Halušky, kapustnice či jiné tradiční slovenské pokrmy přišly vhod. V příjemném prostředí bývalé horské salaše jsme strávili fajn večer, kdy si i majitelé hospody určitě pár eur vydělali… David Mareček, Kuba Raus a Olin Trněný přenocovali venku ve stanu, ostatní si dopřáli ten luxus a vyspali se v teple na normální posteli.
Po raňajkách jsme se bez batohu vydali vstříc nejvyššímu vrcholu Malé Fatry – Veľkému Kriváni. Chvílemi jsme šli po sluníčku, chvílemi v mlze. Nahoře bylo ale nádherně. Všude pod námi ležely mraky, ze kterých vyčnívaly pouze nejvyšší hory Fatry. Následovala vrcholová prémie v podobě sladkosti či domácí slivovice. Potom jsme sešli zpět do sedla a vyšli na protější vrchol Chleb. Ten se ale zahalil do mraku a z pohledu tak sešlo.
Zpět k chatě jsme dorazili chvíli před polednem. Dolů do Šútova jsme se doslova sklouzali během hodiny a půl. Vlak nám jel až před půl pátou, takže jsme neváhali a ještě chvíli poseděli v místním lokálu. V 16:23 jsme odjížděli ze Šútova osobním vlakem do Žiliny. Před desátou večer jsme dorazili zpět do Brna.