Expedice Albánie 2016
Vydáno:
|Autor: Mgr. Michal Kubíček
Mirëdita
Ač znaveni a nevyspaní, právě jsme byli našim vodžou donuceni k napsání této krátké zprávy o našem putování za krásami hor Albánie a Černé Hory. Právě sedíme ve vlaku a za hodinu nás čeká nepříjemný návrat do každodenní reality. Naše dobrodružství začalo v pátek 2. září v 16 hodin, kdy jsme měli domluvený sraz ve vestibulu hlavního vlakového nádraží, odkud jsme se vlakem vydali napospas horám. Hned první den jsme se vydali na nejnáročnější výšlap, a to na druhou nejvyšší horu Albánie Maja Jezerces (2694 m.n.m). Odměnou za tuto námahu nám byl nádherný výhled a koupel v horském jezírku. Následující den jsme pokračovali s plnou polní směrem do albánského Tèthu, kde jsme se setkali se vstřícností a pohostinností místního obyvatelstva a kvůli špatnému počasí zde zůstali i další den. I přes neustávající déšť jsme pak pokračovali směrem do Valbone. Po cestě nás velmi překvapila nezištná pomoc místního rodáka Petera, který se o nás postaral. Z Valbone jsme se za občasných přeháněk vydali do Ceremi kde jsme okusili místní chléb a pokračovali dál do sedla. Tam jsme rozbili tábor a s výhledem na krásné hory se uložili k spánku. Poslední den nás čekala nejsnadnější část cesty, sestup do města Plavu, čímž jsme se po bezproblémovém překročení hranice opět ocitli na území Černé Hory. Zde jsme smyli týdenní špínu v místním krásném jezeře a poslední večer, stejně jako všechny předešlé zakončili zpěvem našich krásných lidových písní. A nyní, po dlouhém cestování vlakem opět vjíždíme do naší vlasti. Tímto tedy připijme na zdraví našemu panu profesorovi Kubíčkovi, bez kterého by se tato úžasná expedice nekonala.