Biskupské gymnázium Brno a mateřská škola

16. února 2021 proběhlo on-line slavnostní vyhlášení výsledků s přehlídkou vítězných prací, při níž se soutěžilo ještě o cenu publika. Hodnotícím publikem se stali hosté z řad studentů.

Dne 11. 1. 2021, se náš kolega, básník Vít Slíva, dožívá sedmdesáti let.

Kancelář Senátu Parlamentu České republiky vyhlašuje veřejnou tvůrčí soutěž na téma „Co pro mne znamená svoboda“.

Literární soutěž na naší škole se konala již po sedmnácté, letos podruhé byla pořádána nejen pro vyšší, ale i pro nižší gymnázium. Zúčastnilo se jí 22 studentů z 12 tříd. 4. března 2020 proběhlo slavnostní vyhlášení výsledků s přehlídkou vítězných prací, při níž se soutěžilo ještě o cenu publika. Hodnotícím publikem se stali diváci a hosté z řad studentů i profesorů. Porotu tvořili profesoři – Zdeňka Růžičková, Lenka Dobrovolná, Lenka Valasová, Vít Slíva a Martina Peškeová.

 Výsledky:

     I. kategorie (nižší gymnázium, 10 účastníků)

1. místo – Natálie Klimčíková, sekunda A     

2. místo – Valentina Krulová, prima B

                 Alena Desová, sekunda A              

3. místo – Jakub Staník, prima B          

Čestné uznání – Anna Tinková, prima B

     II. kategorie (vyšší gymnázium, 12 účastníků)

1. místo – Vít Polák, 2. B  

2. místo – Anna Košťálová, 3. B

                 Eliška Borovská, 2. B

3. místo – Alois Brzobohatý, 4. A

                 Petra Fialová, 2. A                       

Čestné uznání – Jana Sládková, 2. B

                         Karolína Podivínská, 2. C

Všem studentům k jejich úspěchům srdečně blahopřejeme.

Učitel Biskupského gymnázia Vít Slíva získal cenu města Brna za rok 2019 v kategorii literární činnost. Ocitl se tak ve společnosti dalších 14 osobností, mezi nimiž je např. zpěvačka Eva Pilarová, majitel a trenér hokejové Komety Brno Libor Zábranský nebo ředitel Městského divadla Brno Stanislav Moša. Laureáty mohli navrhovat Brňané, navržených bylo celkem 49 lidí a jeden kolektiv. Z návrhů vybírali radní, ocenění schvalovalo prosincové zastupitelstvo města. Ocenění přebírali ceny z rukou primátorky Markéty Vaňkové 11. února 2020.

 9. ročník recitační soutěže na Bigy pro vyšší gymnázium opět potvrdil, že o poezii je zájem. Na třetím místě se umístila Tereza Turečková, zvolila text Jaroslava Seiferta Rozhovor.  Její projev byl přirozený a profesionální. Druhé místo obsadil Matyáš Lesník, nejprve se představil vlastní ukázkou Kolize s Rimbaudem, potom přešel k veršům Jeana Arthura Rimbauda V zelené hospůdce. Jeho recitace byla upřímná, nepatetická, bylo evidentní, že textu rozumí a má z čeho vybírat, když volí básně do soutěže.

Osmého ročníku recitační soutěže na Bigy se zúčastnilo 15 studentů vyššího gymnázia.  Recitátoři byli rozděleni na dvě kategorie. V mladší sekci (do 17 let) získal čestné uznání Petr Zelenka ze SXA, vybral si netradiční text a to projev Václava Havla. 3. místo získala Sabina Dospělová z QB monologem z Manon Lescaut. 2. místo obsadil David Kettmann, uspěl i v loňském roce, letos opět sáhl po textu Jiřího Ortena. 1 místo bez jakýchkoliv neshod při hlasování poroty uhájila Bernadeta Osolsobě z 2. B, excelovala vyzrálým projevem Taťány z Evžena Oněgina, vybrala si pasáž, kdy Taťána zdůvodňuje své odmítnutí Oněginovi.

Kateřina Tučková

Žítkovské bohyně

Kateřina Tučková (nar. 1980) vystudovala dějiny umění a bohemistiku na FF MU v Brně,
v současnosti pracuje jako kurátorka. Debutovala novelou Montespaniáda (2006), je autorkou několika odborných publikací z oblasti českého výtvarného umění. Na pomezí historie
a krásné literatury se pohybuje beletrizovaný životopis Můj otec Kamil Lhoták (2008). Za román Vyhnání Gerty Schnirch (2009) obdržela cenu Magnesia Litera 2010 – Knižní klub Cena čtenářů a byla nominována na Cenu Josefa Škvoreckého, Magnesii Literu za prózu
a Cenu Jiřího Ortena. V roce 2012 vydala román Žítkovské bohyně a získala za něj Cenu Josefa Škvoreckého.
Román Žítkovské bohyně, fascinující příběh o ženské duši, o magii a o zasuté části naší historie, se stal jedním z nejprodávanějších titulů roku 2012.
Vysoko v kopcích Bílých Karpat žily odedávna ženy obdařené výjimečnými schopnostmi. Uměly léčit a pomáhat s kdejakým trápením, uměly poradit v nesnázích a také prý viděly do budoucnosti. Říkalo se jim bohyně a své umění si předávaly z generace na generaci. Dora Idesová patří k posledním z rodu žítkovských bohyní. Jejich umění se však nenaučila, vystudovala etnografii a rozhodla se napsat o nich rozsáhlou vědeckou studii. Na konci devadesátých let objeví v pardubickém archívu ministerstva vnitra operativní svazek StB vedený na vnitřního nepřítele – její tetu, bohyni Surmenu. Dora rozplétá osudy žítkovských žen a s překvapením zjišťuje, že ačkoli se sama bohyní nestala, je i ona nedílnou součástí tajemné tradice...

Pravidelně každý rok mají studenti druhých ročníků a sext šanci zapojit se projektu Cemach. Pokud uspějí, mohou odletět na zcela hrazený pobyt do Izraele. V loňském školním roce vyhrál Matouš Coufal. Navštívil Nazareth, Haifu s Bahájskými zahradami, Jeruzalém se Zdí nářků, Chrámem Božího hrobu, křížovou cestou, viděl večerní noční show na Davidově věži, navštívil Yad Vashem s působivou průvodkyní, jejíž rodiče holokaust zažili a ona sama se stala štvancem politických tlaků a dnes žije v Izraeli. Koupal se v Mrtvém moři a poznal přírodní park Ein Gedi. Závěrečná Jaffa a Tel Aviv včetně Muzea moderního umění tento pobyt uzavřely.