Biskupské gymnázium Brno a mateřská škola

Předběžný kalendář sportovních soutěží na školní rok 2011/12 najdete v příloze.

SETKÁNÍ BEZ HRANIC 2011 – PLAVECKÁ SHOW PRO DĚTI Z DĚTSKÝCH DOMOVŮ, HANDICAPOVANÉ I ZDRAVÉ DĚTI A DOSPĚLÉ – 22. září 2011
 
22. září 2011 se v Aquaparku v Kohoutovicích v Brně konal 5. ročník tradičního sportovního a společenského setkání velké rodiny 200 dětí z dětských domovů, handicapovaných dětí a 100 dospělých z řad vrcholových sportovců, politiků, policistů, hasičů, záchranářů, partnerů atd.
Akce se zúčastnily společně děti z dětského domova Tišnov, Strážnice, Dagmar, Jemnice, Znojmo, Hrotovice, Hodonín, Předklášteří, Vranov, Uherské Hradiště, Mikulov, Boskovice, Rovečné, Telč a jejich postižení kamarádi z Kociánky Brno a SŠ F.D. Roosevelta pro tělesně postižené v Brně. Děti z dětských domovů a postižené děti se také díky projektu BRNO A JIŽNÍ MORAVA BEZ HRANIC moc dobře znají, společně pracují a pomáhají druhým a hlavně se fandí a věří si.

Středoškolský atletický pohár Corny 2011

Naše škola se tradičně zúčastnila SŠ atletického poháru Corny, jehož 30. ročník městského kola proběhl 21.9. 2011 v Brně na hřišti VUT na Palackého vrchu.

Školu reprezentovala dvě družstva:
Družstvo děvčat ve složení:

Dominika Coufalová SpB
Tereza Novotná 3. B
Adéla Charousová 3. A
Soňa Klajblová OkA
Petra Juřenčáková 2. B
Anna-Maria Wanková QB
Iveta Juřenčáková 4. C
Pavla Pokorná 4. C
Anna Odstrčilová SpB
Monika Dobešová 4. C
Marie Ferbyová 4. C
Karolína Coufalová QB
vybojovalo 2. místo v městském kole v konkurenci 22 dalších družstev a postoupilo do krajského kola. Mezi první tři ve své disciplině se dostaly Dominika Coufalová, Tereza Novotná a štafeta, která byla nejlepší.

Výsledky atletiky a míčových her konaných ve dnech 24.6. a 27.4.2011.

Výsledné pořadí nejsportovnějších tříd nižší gymnázium:

1. Sekunda A

2. Tercie B

3. Kvarta B

Výsledné pořadí nejsportovnějších tříd vyšší gymnázium:

Předmětová komise tělesné výchovy se zúčastnila víkendového kurzu sebeobrany.

Přechod přes Lysou horu (20. 2. a 21. 2. 2010)
[Frýdlant nad Ostravicí – Malenovice – Malchor (1219 m) - Lysá hora (1323 m) – Zimný (1080 m) Visalaje – vodní nádrž Šance – Ostravice]
Předposlední únorový víkend jsme se vypravili s batohy a sněžnicemi do Beskyd poznat krásy zasněžených východomoravských hor.
Pod taktovkou pana profesora Michala Kubíčka, který výlet pořádal, jsme v sobotu 20. 2. 2010 brzo ráno vyjeli rychlíkem z Brna do Ostravy, odkud jsme pokračovali spěšným vlakem do Frýdlantu nad Ostravicí a pak ještě kousek lokálkou. V 9:19 jsme vystupovali v Nové Dědině. Počasí nebylo úplně nejhezčí. Mírně mžilo a okolní lány halila hustá mlha. „Ale co, nahoře může být jinak.“ Předpověď říkala, že v sobotu má být škaredě, za to v neděli bychom mohli očekávat sluníčko a jasnou oblohu. V Malenovicích, obci přímo na úpatí hor, někteří z nás podpořili místní podnikatele a koupili si čerstvé pečivo. Hlavně to sladké stálo za to. Z Malenovic jsme stoupali po modré turistické do hor. S přibývajícími výškovými metry přirozeně přibývalo sněhu, stejně tak ale i houstla mlha. Ve výšce okolo 900 metrů jsme konečně nasadili sněžnice. Stále po modré jsme pokračovali až na vrchol Lysé hory. Ten jsme celou cestu, možná naštěstí (závěr modré trasy je docela strmý), neviděli. Překvapení nastalo, když z ničeho nic před námi stála mohutná budova. Byl to televizní vysílač na Lysé hoře postavený na konci 70. let. Na vrcholu nebylo vidět na krok, cestu k občerstvení jsme však našli. Něco teplého bodlo a po hodince a kus strávené v restauraci jsme se kolem půl čtvrté přemístili do místní turistické boudy, kde se většina z nás ubytovala. Standa se Štěpánem dotáhli zimní výstup k dokonalosti. Vyhrabali si záhrab a přespali kousek pod vrcholem. Při večeři v restauraci jsme se spontánně pobavili, shlédli soutěž skokanů na olympiádě ve Vancouveru a šli spát. Po ne úplně klidné noci, kdy pod námi probíhala nějaká oslava, jsme se probudili do krásného klidného rána v horách. První pohledy při východu z boudy byly vskutku nádherné. Sluníčko se postupně prodíralo mezi mraky. Po snídani jsme se vydali dolů po červené směr Visalaje. Cestou jsme potkávali mnoho ski-alpinistů šlapajících na třináct set metrů vysoký vrchol. Okolo pravého poledne jsme za krásného počasí dorazili Visaleje, které patří mezi centra běžeckého lyžování v Beskydech, a tam doplnili energii. Pod paprsky slunce jsme pak sestoupovali po modré v údolí říčky Řečice až k vodní nádrži Šance. Odtud už to nebylo daleko k nádraží v Ostravici. V 14:53 jsme odjeli regionálním vláčkem do Frýdlantu, kde jsme měli hodinu čas. Přímý vlak do Brna odjížděl v 16:09. Situaci při nástupu jsme trochu podcenili a zmateně jsme hledali správný vlak. Ve stejný čas odjížděl z Frýdlantu i vlak v opačném směru a ještě jeden zpět do Ostravice. Trojice Štěpán, Standa a Honza už nezaregistrovala poslední definitivní rozhodnutí a zatím co my jsme odjížděli správným vlakem do Brna, trojice odjížděla směr Ostrava. Nakonec jsme ale všichni v průběhu nedělního večera dojeli domů.
Víkend strávený v Beskydech byl fajn zážitek plný různých překvapení a správného zimního dobrodružství. Řekl bych, že na pochod po zasněžených vrcholcích východomoravských hor budeme dlouho vzpomínat.

Přechod Jeseníků (14. 2. a 15. 2. 2009)
[Ramzová (759m) – Keprník (1423m) - Červenohorské sedlo (1013m) – Praděd (1491m) – Karlova Studánka (800m)]
Na 2. únorový víkend naplánoval pan profesor Michal Kubíček přechod na sněžnicích přes nejvyšší pohoří Moravy. Tohoto výletu za zimními krásami Jeseníků se zúčastnili mimo sedmi studentů všech ročníků vyššího gymnázia i páni profesoři Kubíček (Pavel) a Snopek, paní profesorka Krumpholcová a samozřejmě „šéf“ - pan profesor Kubíček (Michal). Náš program začal v sobotu v brzkých ranních hodinách na brněnském hlavním nádraží, odkud jsme se vydali „lyžařským“ rychlíkem Brno-Jeseník. Kolem půl deváté jsme již vystupovali na Ramzové v těsné blízkosti známých lyžařských sjezdovek. Po krátké instrukci, jak si nazout sněžnice, jsme se vydali vstříc mraky zahaleným vrcholkům Jeseníků. Po překonání 600 výškových metrů jsme se asi po třech hodinách dostali k chatě Šerák, která byla zahalena hustou mlhou. Tam jsme se ve společnosti mnoha běžkařů zahřáli teplou polévkou. Lehce po dvanácté jsme se vydali dále po hřebeni červenou turistickou trasou směrem na nedaleký Keprník a Červenohorské sedlo. Těchto 10 kilometrů jsme se v některých místech brodili až 50-ti centimetrovou vrstvou čerstvě napadaného prašanu. Po náročné, ale zábavné cestě jsme v pozdním odpoledni dorazili do lyžařského areálu na Červenohorském sedle. Jedenáct z nás se šlo zahřát a odpočinout si do jedné z místních restaurací. Dvanáctý člen výpravy, pan profesor Michal Kubíček, byl tak hodný a šel zatopit do chatičky, která se stala naším přístřeškem pro následující noc. Po třech hodinách strávených v restauraci se i nám dostalo té cti poznat naše ubytování. A to vskutku nemělo chybu. Chatička měla sice velikost větší autobusové zastávky, ale na milou a příjemnou atmosféru toho večera budeme vzpomínat asi ještě hodně dlouho. Ráno, když se na oblohu prodralo slunce, které nám v neděli občas prosvítalo, jsme se rychle zbalili, nasadili sněžnice a pokračovali v naší cestě. Přes noc napadlo dalších asi 25 cm sněhu, ale i přesto jsme během 4 hodin zvládli urazit 8kilometrový úsek na Švýcárnu. Po občerstvení ve zdejší restauraci jsme se vydali po běžkařské trati k rozcestí pod Pradědem. Odtud je to na vrchol nejvyšší hory Moravy jenom „skok“. K vysílači, jenž se stal symbolem této hory, jsme vystoupali za silného větru a neustále měnící se oblačnosti. Na vrcholu přišla i nějaká ta vysokohorská prémie a pak následoval sestup dolů. V Kurzovní chatě pod Pradědem byl krátká přestávka a po ní jsme se rychlým tempem přemístili na Ovčárnu a odsud autobusem do Karlovy studánky. Z tohoto malebného lázeňského města jsme v 16 hodin a 41 minut odjížděli lehce fyzicky unavení, ale psychicky dokonale odpočatí. Atmosféra prožitého víkendu byla úžasná, užili jsme si i nějaké pohledy na hory i do okolí (především druhý den) a zasněžená vysokohorská příroda v nás určitě zanechala pozitivní stopu.

Úspěchy našich studentů si přečtěte v příloze.