Biskupské gymnázium Brno a mateřská škola

Den maminek jsme společně s rodiči a prarodiči oslavili pohádkou o zvířátkách.

Děkujeme všem rodičům za spolupráci a pomoc při výrobě kostýmů.

Kvinta B navštívila Botanickou zahradu MU v Brně na Kotlářské ulici.

Nejprve si studenti vyslechli přednášku o rostlinách pěstovaných v místních sklenících a vyplnili pracovní listy. Potom se všichni přesunuli do venkovních částí Botanické zahrady. Jejich práce zde byla opět podpořena pracovními listy. Krásné počasí jen umocnilo krásu všech květin a rostlin. Šedá teorie výuky botaniky tak byla vystřídána živými ukázkami rostlin celého světa.

Až do konce května máte jedinečnou možnost se seznámit s ptáky různých biotopů jižní Moravy a s jejich hlasy. V prostorách před aulou jsou instalovány dva velké panely z nakladatelství Soliton s fotografiemi, na kterých je ptactvo rozdělené podle biotopů, kde se jednotlivé druhy vyskytují. Výstava je ozvučená, tj. k dispozici je MP3 přehrávač s hlasy všech vyobrazených ptáků, sluchátka a reproduktory. Zájemci z řad studentů si mohou tuto sadu zapůjčit oproti studijnímu průkazu v kabinetě 333 nebo 274, vyučující po dohodě tamtéž :-).

Výlet údolím Bílé Opavy, 15 km, 440 výškových metrů. 

Snídaně byla v 8 hodin. V 9 hodin jsme vyrazili autobusem k Bílé Opavě. Šli jsme údolím proti proudu, přes náročné lávky a žebříky, které ale zvládla i malá Emička. Po cestě jsme poznali spoustu nových rostlin a hmyzu. Občas jsme potkali i sníh a po cestě občas taky tekla i voda. Kolem nás bublaly vodopády a my je pozorovali z dřevěných lávek. Po poledni jsme si udělali přestávku na Ovčárně a pak se vydali zpátky do údolí do Karlovy Studánky. Tam jsme pobyli asi dvě hodiny, vyplňovali jsme pracovní listy a lízali zmrzlinu. Pak jsme odjeli zpátky na chatu. Potom byla večeře, při které jsme fandili Čechům v hokeji.

Výlet Praděd – Švýcárna – Videlský kříž (sedlo), 13 km, 255 výškových metrů.

Dnes byla snídaně už od půl osmé, protože jsme museli vyjet tak, abychom stihli kyvadlo v devět hodin na Ovčárnu. Tam jsme nechali autobus a vydali se pěšky na Praděd. Na vrcholu jsme se občerstvili, někteří vyjeli výtahem na vyhlídku a na závěr jsme udělali společné foto. Dál naše kroky směřovaly na Švýcárnu, kde jsme si dali pozdní oběd a před chatou pozorovali v kaluži pulce. Pak už nám zbývalo jen seběhnout z kopce na Videlské sedlo, kde na nás už čekal náš autobus. Ten nás odvezl zpátky na chatu. Tam nás čekala ještě práce s pracovními listy a po ní už jenom volno na louce a sjezdovce před chatou.

V devět hodin ráno jsme vyjeli od školy. Asi po dvouhodinové cestě jsme si udělali přestávku v Koutech nad Desnou a trochu jsme se protáhli. Potom jsme vyjeli k přečerpávací vodní elektrárně Dlouhé stráně, kde jsme se podívali na film a poslechli si výklad o tom, jak taková elektrárna funguje, a šli jsme se podívat do podzemí, čtvrt kilometru pod horu do kaverny vytesané ve skále k turbínám, kde to bylo velmi zajímavé. Potom jsme nasedli do autobusu a jeli ještě asi hodinu až na chatu Zátiší v Karlově pod Pradědem. Tam jsme se ubytovali a těšili se na další společně strávené dny.

Díky návštěvě v rádiu Proglas, už víme, odkud se berou hlasy, které slyšíme z rádia. Nazpívali jsme několik písniček a poté jsme si poslechli, jak se nám to podařilo. Pan zvukař nám ukázal, jaká kouzla se dají dělat se zvukem. Můžeme mluvit jako medvědi, rychle či pomalu, nebo s ozvěnou jako v jeskyni. Také jsme viděli výstavu o vývoji mobilních telefonů.

V Lobkovickém paláci, kde sídlí Velvyslanectví Spolkové republiky Německo, byly včera slavnostně předány ceny vítězkám soutěže o nejlepší učitele/učitelky němčiny. Kvarta A (třídní paní profesorka Valasová) pod vedením profesorky Hrochové v této soutěži obsadila čtvrté místo. Výsledek celého projektu "Die Wende - 25 Jahre danach" (Převrat - 25 let poté), budete již brzy moci vidět na plátně, které znamená svět - takže nejspíše v aule na konci školního roku. U příležitosti oslav 25 letého výročí znovusjednocení Německa a Sametové revoluce natočili studenti a studenky patnáctiminutový film. Střih měla na starosti Karolína Burešová, za kamerou stála většinou ona a David Vávra a za nimi pak ještě prof. Hrochová, která zpovzdálí plnila úlohu režisérky. Součástí projektu byla i "Berlínská zeď", kterou jste si mohli prohlédnout ve čtvrtém patře. Hesla umístěná na jejich kusu zdi studenti/studentky pak komentovali na začátku filmu. V druhé části snímku vytvořili několik živých obrazů mapujících Sametovou revoluci v České republice. K těm si rovněž sami psali krátké komentáře.