Jak asi víte, mnoho našich žáků využívá možnosti studovat část roku na nějaké zahraniční škole, ať už rámci programu Global Outreach, Erasmus+ nebo nějakého jiného. Obrátil jsem se na několik z nich s prosbou, aby se s námi podělili o své zkušenosti. V tomto článku si můžete přečíst text od Violy Dančákové a Matěje Zamazala se SpA a od Martina Sochorce ze SpB.
Viola Dančáková, SpA
Ahoj. Jmenuji se Viola Dančáková, chodím do Septimy A, a letos jsem na ročním výměnném pobytu v USA. Bydlím v hostitelské rodině ve městě Green Bay ve Wisconsinu, což je sídlo fotbalového týmu Green Bay Packers. Je to největší a nejúspěšnější tým ve Wisconsinu, který hraje v NFL (národní fotbalová liga). Go Packs! Chodím na katolickou střední školu Notre Dame de La Baie Academy. Ve škole máme možnost zapojit se do různých aktivit, včetně sportů, takže teď na podzim jsem se rozhodla pro crosscountry. Crosscountry je závodění v běhu na pětikilometrových okruzích, většinou na golfových hřištích nebo v lese. Závody máme každý týden, a většinou se na ně dopravujeme žlutým školním autobusem. Protože má náš tým asi 80 členů, je to skvělá příležitost potkat a seznámit se s novými lidmi v prostředí, ve kterém nikoho neznáte. Ve škole máme pouze čtyřminutové přestávky, takže na seznamování není moc čas. Mimo školu jsem se byla podívat na několika zápasech amerického fotbalu, a ve skutečnosti hra není vůbec tak zábavná, jak to vypadá v netflixových seriálech.
Se svojí rodinou jsem se podívala na univerzitu v Madisonu, což je hlavní město Wisconsinu, a také do Minnesoty, kde jsem navštívila největší obchodní dům na světě, Mall of America. Kromě nakupování se zde můžete svézt na horské dráze, takže pro spoustu amerických rodin je to zábava na celý víkend.
Už po dvou měsících je pro mě zahraniční pobyt obrovským přínosem, a pokud máš možnost, rozhodně někam na střední vycestuj. I když Ti v Americe může něco chybět, za všechny zážitky to určitě stojí.
Martin Sochorec, SpB
Na jaře jsem uspěl ve výběrovém řízení pro dlouhodobé studijní pobyty v zahraničí v rámci programu Erasmus+, a tak jsem se od září přestěhoval na tři měsíce do asi padesátitisícového městečka Cuenca, hlavního města stejnojmenné provincie v centrálním Španělsku.
Docházím zde do IES Alfonso VIII (srovnatelné s gymnáziem) a studuji ve třídě se smíšeným zaměřením na humanitní a sociální vědy tak, jako jakýkoliv jiný Španěl. Systém výuky je zde od základu jiný. Očividně se pokusili reformami zredukovat čas strávený ve škole na minimum, protože každý den ve škole strávíme pouze šest hodin. Předmětů je výrazně míň, a to pouze ty, které si žák zvolí, přestávky ořezali natolik, že vlastně žádné nezbyly a studuje se prakticky v kuse, vyjma půl hodiny na svačinu po jedenácté hodině. Samotná výuka probíhá rovněž jinak, obzvlášť v mém případě, kdy mám hodiny filosofie, psychologie a současnou historii. Zdaleka se "nebiflujeme" tolik pojmů a dat ani nepřepisujeme z tabule prezentace, až nám ruce trnou. Učitelé po nás naopak chtějí, abychom především formulovali vlastní názory a výklady. Často se tak stane, že píšeme komentáře k textům jak současných, tak starověkých filosofů, nebo analyzujeme historické texty revolučních myslitelů jako byl Montesquieu, Locke či Rousseau.
Svůj volný čas z velké části zaplním studiem, protože díky jazykovému handicapu mi zbyde občas práce "nadoma", a taky doplňuji úkoly od učitelů z Bigy. Tímto způsobem ale nezaplním veškerý čas, a tak ve volném odpoledni třeba vyrazím do starého historického centra, které je mimochodem zapsané na seznamu UNESCO, po březích malebné řeky Júcar či do jednoho z muzeí, kterých je v Cuence nespočet.
O víkendech mám vždycky plno. O to se stará moje španělská rodina, u které bydlím. Jezdíme k prarodičům na vesnici, kde jsme sklízeli hrozny, vyrazili na kastilské hrady a větrné mlýny, do blízkého přírodního parku, nebo grilovali. Vzali mě taky do Valencie, kde jsem si užil zpátky teplého letního počasí a moře. Řekl bych tedy, že někdy náročné studium, kdy má člověk pocit, že mu hlava z té španělštiny pukne je nakonec vykoupeno nedocenitelnou zkušeností a spoustou zážitků.
Takže adiós a v prosinci na shledanou.
Matěj Zamazal, SpA
Mé jméno je Matěj Zamazal a tento rok studuji místo septimy na Bigy junior grade na St. Mary’s Springs Academy ve městečku Fond du Lac ve Wisconsinu, ve Spojených státech amerických (městečko na americké poměry, má asi 45 000 obyvatel, velikost Karlových Varů). Do Ameriky jsem se dostal díky organizaci Global Outreach Catholic Exchange Program, která tradičně bere do Ameriky studenty z Bigy už od 90. let. Žiji u hostitelské rodiny na jezeře Winnebago, mám jednoho mladšího bráchu a jednu mladší sestru. Zažívám tu spoustu nových věcí, například jsem poprvé v životě surfoval, hraji tu ve školních kapelách a ve školním divadle, běhal jsem přespolní běh (cross-country running), studuji na Českou republiku poměrně netradiční předměty jako například ekonomii, americkou historii, americkou vládu, nebo církevní historii; ochutnávám místní jídla, navštěvuju nová místa, sleduji americký fotbal a dělám spoustu dalších zajímavých věcí. V neposlední řadě jsem díky této zkušenosti poznal spoustu nových skvělých lidí. Určitě všem doporučuji zúčastnit se programu Global Outreach, tento rok už to bohužel nestihnete, ale mám na mysli především letošní kvintány a prváky. Kdybyste měli jakékoliv otázky, neváhejte se na mě obrátit!
Zařazeno v kategoriích:
