Amnesty International na Biskupském gymnáziu
Ve středu 22.1.2014 se studenti 3. A zúčastnili projektového dne, který měl několik částí, a nejzajímavější nám připadala tzv. Živá knihovna. Ze začátku se nám do toho moc nechtělo, v době uzavírání známek bychom spíše ocenili volný den, ale přemohli jsme se a do školy dorazili.
Prvním bodem programu byla mediální výchova, ve které jsme se bavili o vlivu médií na společnost. Dále program pokračoval ve školní knihovně, kde na nás čekalo šest živých knih. Byli jsme mile překvapeni, když na nás čekali lidé a nejenom příběhy. Rozdělili jsme se do skupinek a na každou knihu jsme měli vyhrazený čas, ve kterém nám vyprávěli svůj příběh a my jsme měli možnost reagovat a ptát se na vše, co nás k tomu zajímalo. Zaujala nás vyrovnanost těchto lidí se svým osudem a nadšení povědět svůj příběh cizím studentům pouze pro dobrý pocit. I přes problémy těchto lidí bychom jim stále mohli závidět, protože mají velkou sílu se zvednout a jít dál. Na rozdíl od nás se radují z každé maličkosti a jsou šťastnější.
Tento program se nám moc líbil a přinesl nám jiný pohled na spoustu věcí. Živé knihy nejsou žádní zničení lidé, ale v našich očích to jsou velké osobnosti. Všem, co se na tomto dni podíleli, bychom chtěli moc poděkovat.
Na BiGy ožívají knihy
Dnes jsme měli na škole návštěvu z Amnesty International. Součástí programu byl jednak workshop na téma média a posléze po malé přestávce jsme se zúčastnili akce zvané „Živá knihovna“. Celý projekt se odehrával v prostorách školy (resp. v naší kmenové učebně a ve studovně). Organizátoři si pro nás připravili vydatný program, který trval přibližně stejně dlouho jako klasické vyučování.
V rámci ranního workshopu jsme se bavili o významu, druzích a využití médií. Nela a Adam, naši workshopeři, nás přátelsky uvedli do problematiky celé věci. Diskutovali jsme společně o problémech spojených s médii jako je třeba zneužívání nebo cenzura. Zprvu nesměle, avšak posléze zcela otevřeně, jsme se zapojovali do obohacujících aktivit. Zaznělo mnoho plodných názorů a celá věc se nám tedy jeví jako zajímavá a přínosná.
Po asi půlhodinové přestávce jsme se sešli v prostorách školní studovny. Zde byly kromě nás a kolegů z Amnesty International také takzvané „živé knihy“. Jednalo se o 6 lidí, kteří se nějakým způsobem odlišovali od většinové společnosti. Obětovali pro nás část svého volného času a byli ochotni si s námi povídat. Je pouze škoda, že jsme neměli dostatek času na rozhovor s každým z hostů. Každopádně byla pro nás všechny taková akce přínosem a ojedinělým zážitkem, který bychom si určitě někdy rádi zopakovali – o tom mimochodem také svědčí názory, které jsme si vyslechli. „Byla to opravdu skvělá zkušenost,“ řekl náš spolužák Jiří Zavadil. „Výborná příležitost pro zajímavé, nevšední rozhovory,“ vyjádřil svůj názor jiný spolužák Marek Albrecht.
Těšíme se tedy na příští setkání s Amnesty International!
Studenti a studentky 3. A