Hudba spojuje a láska prochází žaludkem.
Konzumace tedy, ať již tónů nebo živin, přináší společnosti blaho, a nebo alespoň blahé pocity. Své o tom ví nejen Karolína Blahová, ale všichni ti, kteří se jako členové a členky Scholy vydali na víkend do německého městečka Aalen, aby spojili své hlasivky se sborem Kopernikova gymnázia v Aalen – Wasseralfingen a aby den poté doprovodili mši celebrovanou Mons. Ing. Mgr. Pavlem Konzbulem. Bývalý spirituál Biskupského gymnázia a současný pomocný biskup brněnský sloužil mši věnovanou nejen všem, kteří byli po druhé světové válce odsunuti z území Československa, ale všem, kteří navždy ztratili domov.
Live
Díky společnosti Ackermann – Gemeinde Stuttgart, se Schola seznámila s životem v Badensku-Würtenbersku, ačkoliv jen velmi krátce. V sobotu dopoledne jsme se v rámci projektu "Škola jako stát"stali občany Kopernikovské Republiky, která se snažila na půdě gymnázia připravit svým občanům co nejpetřejší nabídku služeb. Nejčastěji jsme se mohli osvěžit drinky, či sladkostmi i slanostmi připravovanými v restauracích a kavárnách, zřízených čistě jen pro tento účel. Ovšem nejvíce asi naši studenti a studentky využili nabídky second-handu, protože za kapesné poskytnuté hostitelskou oraganizací zde bylo možno nakoupit skutečně jedinečné kousky. Nikdo bohužel nevyužil svatební agentury, v jejíž nabídce byl samozřejmě i rozvod.
Odpoledne jsme si pročistili hlasivky v místním dole. Nemuseli jsme naštěstí rubat, spíše jsme vypadali jako silničáři.
Společný koncert se konal v kostele sv. Salvátora v Aalen. Oba sbory, dokonce vždy pod vedením jednoho ze sbormistrů, zazpívaly dvě společné písně. Schola sklidila nadšený aplaus publika a slova díků od pana Eiserta z Ackermann – Gemeinde nebrala konce.
Některé odpovědi na otázku "Na co bych nechtěl/a zapomenout", položenou v autobuse na cestě zpět, si můžete přečíst tady:
"Na dobrý vztahy, na lidi, co jsem poznala a na nejlepší jídlo."
"Chci si pamatovat, jak jsem se cítila, když jsme zpívali a mohli rozdávat radost okolí."
"Nechtěla bych zapomenout na nic. Ale konkrétně na tu atmosféru v hostitelské rodině i jinde, kde nás přijali a snažili se nám vycházet vstříc a taky na potlesk po koncertě."
"Na vloupání do domu oknem."
"Dechovková party"
"Na projekt Škola jako stát, na všechny jejich super stánky a na němce snažící se mluvit česky."
"Na pohostinnost naší rodiny."
"Where are you from? England?"
"Na narozeninovou oslavu Julie"
"Na celý zájezd."
"Teenageři po celém světě řeší stejné problémy."
"Na to, že jde věci dělat s klidem, nedělat z komára velblouda, na nádhernou přírodu, a hlavně na ty strašně hodné lidi."
A zde ještě článek vyobrazený na jedné z fotek jako e-paper:
https://epaper.sdz-medien.de/article.act?issueId=60775&newsitemId=6195373&token=5hQ08ZPtanXFLBFk4xOcEg
Zařazeno v kategoriích:
