Letos poprvé vyjeli dva naši žáci na tříměsíční studijní pobyt v rámci Erasmu do nových zemí, konkrétně Matěj Polák ze SpB do finské školy v Espoo a Jakub Krupanský z 2. C do irské školy.
Příspěvek Matěje Poláka ze SpA
Příspěvek Matěje Poláka
Elämää Suomessa
Moi!
Jelikož už je to víc než měsíc od mého odletu, posílám pozdravy z Erasmu ve Finsku!
Začátky kdekoliv a v čemkoliv nejsou jednoduché a takovýto pobyt v cizí zemi samozřejmě není výjimkou. Celý první týden jsem tak byl v poměrně intenzivním kulturním šoku. Všechno pro mě bylo nové a musel jsem si zvyknout na nové pořádky. I přesto, že Finsko je stále Evropa a není to zas taková dálka, je to země velmi rozdílná. Nepomáhala tomu zrovna ani povaha Finů, jelikož ti, jak jste asi už slyšeli, jsou velmi uzavření a taky na všechno potřebují nějaký přesný plán či systém. Na druhou stranu, pokud si zde s něčím nevíte rady, vždy se najde někdo, kdo vám podá pomocnou ruku. Třeba má rodina je skvělým příkladem. Jsem za ni strašně rád, jelikož je na mě velmi milá a nápomocná, má ke mně respekt a dovolují mi v podstatě cokoliv, vést však s nimi nějakou delší debatu je občas skoro nadlidský úkol.
Škola je skvělá. Byla postavena jen před několika lety, takže je velmi moderní. Obědy tu taky nejsou špatné. Na Bigy jídelnu to sice nemá, na druhou stranu si zde člověk může nabrat jídla, kolik chce, takže se alespoň vždy pořádně najím. A ještě k tomu zadarmo, jelikož obědy ve školách zde platí stát. A pak je tu samozřejmě samotný školský systém, který se často považuje za jeden z nejlepších, a já nemůžu nic jiného než souhlasit. Školní rok je zde rozdělen na 5 semestrů, na které si studenti mohou vždy zvolit 4–8 předmětů, které je zajímají. Střední škola má tři roky, po kterých skládáte “maturitu”. Během těchto tří let se musíte účastnit určitého počtu specifických předmětů, ale jinak si můžete každý měsíc vybrat z čehokoliv – od matematiky a fyziky, přes výtvarku až po dějepis nebo finštinu. Díky tomu se můžete zaměřit přesně na to, co chcete studovat, a zároveň své zaměření měnit libovolně během tří let studování. Jediný můj problém je, že jsou všechny hodiny samozřejmě ve finštině, takže musím všechno překládat. V dnešní době umělé inteligence už to však není velký problém.
Byl jsem si vědom, že nejlepší způsob, jak překonat kulturní šok, je seznámit se s co nejvíce lidmi, kteří mě pak můžou pomoct a podržet. A tak jsem začal navštěvovat s mojí hostující sestrou její skautské schůzky, hned první víkend mě dokonce vzala na jejich skautskou výpravu. Každý pátek se účastním klubu deskových her, v neděli odpoledne chodím s mým hostujícím taťkou a jeho přáteli hrát ultimate frisbee, byl jsem si zaplavat na místní bazén či zalézt na místní boulderovou stěnu. Podnikl jsem několik výletů do Helsinek a dokonce jsem už byl na místní velké party. A opravdu to fungovalo – známých nebo dokonce přátel jsem začal mít víc a víc i přes finskou povahu. Nejlíp se zde však cítím mezi dalšími exchange studenty, se kterými často sedím na obědě a občas spolu zajdem ven. Je zkrátka super se bavit s někým, kdo je na stejné lodi a je trochu více otevřenější než Finové.
Jelikož mým velkým koníčkem je mixování a produkce elektronické hudby, snažím se tomu věnovat i tady. V místních knihovnách tu mají často hudební studia, která si můžete zadarmo zamluvit na určitý čas, to je něco, co si třeba v Česku nedokážu představit a svědčí to o finské morálce a poctivosti. V Helsinkách mají dokonce jedno studio přímo pro tvorbu a mixování elektronické hudby, takže jsem si zde mohl poprvé v životě zkusit používat vybavení za několik desítek tisíc korun, ke kterému bych se v Česku zadarmo jen těžko dostal. Dokonce se mi povedlo domluvit, že se zúčastním školního halloweenského hudebního matiné a budu zde mít krátký DJ set.
Také se snažím naučit finským způsobům, to znamená, že dvakrát týdně chodím do sauny a snažím se nastudovat základy finštiny, s tím mi pomáhá moje hostující rodina, která mě neustále bombarduje novými slovíčky a frázemi a často mě z nich zkouší.
Závěrem chci ujistit každého, kdo třeba přemýšlí o nějakém podobném pobytu, že to naprosto stojí za to. Posune vás to téměř ve všech ohledech, zlepší vám to angličtinu, sociální schopnosti a zvedne sebevědomí. A jakmile se dostanete přes první týden dva, kdy jste v šoku, začnete si to užívat a uvědomíte si, jaké štěstí je, že máme tyhle možnosti.
He hei!
Příspěvek od Jakuba Krupanského
V Irsku budu už měsíc a půl a i když to byl na začátku velký krok mimo mou komfortní zónu, teď už jsem si zvykl a užívám si Irsko plnými doušky. Hodně mi tady ze začátku pomohl velký huňatý pes Louie, s kterým chodím na procházky. Už jsme tady podnikli spoustu výletů, například do Tramore (pobřežního města), kde jsme viděli surfaře v Keltském moři. Pak jsme podnikli vícedenní výlet do národního parku Killarney (nejkrásnější části Irska), kde jsme ochutnali vyhlášené fish and chips a pokochali se přírodou a památkami. Nejlepší zážitek tady byl asi výlet s mojí rodinou do Dublinu a okolí.
Co jsem tady, tak na sobě pociťuju, jak moc jsem se zlepšil v angličtině. Ze začátku mi to dělalo trochu problémy rozumět, ale to přešlo tak po prvních třech dnech. Taky jsem si tady našel spoustu nových kamarádů, se kterými trávím volné chvíle po škole. Chodím taky do posilovny, což mi pomáhá udržet se ve formě. Nejvíc mě překvapilo, jak jsou naše kultury podobné. Jsou tady trochu jiné zvyky, ale na ty si rychle zvyknete a za pár dnů nepoznáte ani rozdíl.
Zařazeno v kategoriích:
