Bieszczady
Bieszczady
Cílem letošní expedice se staly polské Bieszczady a slovenské Poloniny. Než jsme se však do tohoto národního parku vydali, byli jsme ještě na Slovensku provedeni infocentrem, ve kterém jsme si mimo jiné poslechli zvuky zvířat nacházejících se ve zdejší oblasti. Až na jelení volání jsme naštěstí nic během výletu podle zvuku identifikovat nemuseli - vlky, medvědy ani rysy jsme nepotkali. Zato si nás našla jedna liška, která již na turisty byla zvyklá a žangala o kus salámu, tyčinky či čehokoli, co jsme měli zrovna u sebe. V samotných Bieszczadech jsme si udělali výšlap za východem slunce. Ten jsme pozorovali na jednom z vrcholů a zážitek se z něj stal neopakovatelným. Krása rozbřesku zalévajícího neporušenou krajinu se do některých z nás vryla již nesmazatelně. Stejně tak se pro nás stala nezapomenutelnou píseň Bieszczadských andělů. Tu jsme společně s jinými písněmi zpívali u ohňů pronikajících spící krajinu. Kamenité vršky pokryté vysokými travinami však nebyly veškerou nádherou části slovensko-polské oblasti, kterou jsme stihli poznat. Účastnili jsme se totiž také mše svaté v polském kostele, na Slovensku jsme pak byli účastni prohlídce dřevěného řeckokatolického kostelíka ze 17. století. Za šest dní jsme tedy našlapali 82 kilometrů s převýšením 4 200 metrů. Vyšplhali jsme se též na polsko-ukrajinsko-slovenské trojmezí, které dnes zapůsobí snad více, než kdy dřív. Přesto každý, kdo navštíví Bieszczady pochopí, proč zvláště zde platí, že Anioły są takie ciche.
Za Bieszczadzkie Anioły Dominik Zoubek
Zařazeno v kategoriích:
