V letošním školním roce jsme stejně jako loni naplánovali celkem dvanáct dlouhodobých studijních pobytů. Jako první se představují Karolína Telecká ze SpA a Karolína Polášková z 3. C, které studují v rakouském Melku.
Ahoj, jmenuji se Karolína Telecká, chodím do septimy A a už od září studuji na gymnáziu v Rakousku. Bydlíme s mojí sestrou Kačkou a Kájou Poláškovou samy v bytě ve městě St. Pölten a do školy jezdíme vlakem do nedalekého Melku, kde navštěvujeme Stiftsgymnasium. Škola se nachází přímo v dominantě celého města, komplexu budov kláštera Melk. Klášter je naprosto dechberoucí a celý na seznamu UNESCO, proto kdykoliv přicházíme nebo odcházíme ze školy, potkáváme se s davy turistů, které proudí na hlavní nádvoří. Svůj volný čas tady trávím na trénincích volejbalu, s našimi místními kamarády na různých akcích anebo vařením, které se díky bydlení bez rodičů stalo nedílnou součástí mého zdejšího života. Už teď po dvou měsících cítím obrovský pokrok nejen v mé němčině, ale taky ve schopnostech spoléhat se sama na sebe a být otevřená novým lidem, názorům a zážitkům. Ještě nemám svůj pobyt v zahraničí celý za sebou, ale už teď vám všem můžu podobné zkušenosti jen doporučit!
K. Polášková:
Již dva měsíce studuji v rakouském Melku. Stejně tak jako první den, kdy jsem poprvé spatřila dominantu Melku, klášter Stift Melk spojený s gymnáziem, jsem každý den ohromena, jak malebné místo to je. I přes ranní únavu mi každý všední den vyzáří pohled na Stift úsměv na tváři. Je to tu zkrátka jako v pohádce. Za třídního učitele mám pátera Aloise Köberla a ten má přístup do všech zákoutí kláštera. První měsíc jsme tedy každou hodina náboženství prozkoumávali tato místa a zároveň si poslechli zajímavé přednášky o Stiftu.
Otázka, kterou dostávám nejčastěji, je, jestli nebylo těžké adaptovat se na nový jazyk. A upřímně a jednoduše ne. Zprvu jsem měla z jazyka velký strach, ale dalo se na to dost rychle zvyknout, člověk se tu učí rychle. Přece jenom němčinu tu slyším, vidím i mluvím s ní každý den a celý den. Učivo už je ale trochu těžší. Ve většině předmětech jsou tu napřed, takže jsem se na začátku musela dost učit, abych látce porozuměla. Naštěstí tu mají všichni pochopení a rádi pomůžou. A díky tomuto jsem krásně všechno dohnala a nyní je to mnohem jednodušší. Výuka tu zde trvá 50 minut a začínáme v 7:50, ale naopak nemáme moc dlouhé vyučování, většinou končíme o půl druhé. Spolužáci i ostatní žáci z jiných tříd tu jsou velice sympatičtí. Díky jedné žákyni také můžu v Melku navštěvovat taneční školu. Do Melku musím dojíždět dvacet minut vlakem, bydlím totiž s holkami Teleckými ze Septimy A v St. Pöltenu, což je Hauptstadt Dolního Rakouska, takže se tu dá všechno sehnat a je tu i dobré vlakové spojení například do Vídně. I když cesta do školy trvá 20 minut, je to hezký projížďka, v St. Pöltenu bydlí i další studenti gymnázia v Melku, takže si můžeme popovídat a cesta nakonec uteče rychle. Nyní jsem v polovině svého pobytu v Rakousku a těším se na tu druhou polovinu. Vánoční období tu bude určitě kouzelné. Nemůžu uvěřit, že to utíká tak rychle. Na začátku mi připadaly čtyři měsíce jako dlouhá doba, ale není tomu tak. Takže se snažím využít každý den naplno. Když zrovna nemusím dělat školu, chodím po různých památkách, kterých je tu opravdu spoustu, anebo jdu jen tak s kamarády ven a jednoduše si to tady snažím pořádně užít a nasbírat co nejvíc vzpomínek na celý život.
Zařazeno v kategoriích:
