Opatov 2020 – ZA OPONOU

 Před rokem bylo sestřenicím nabídnuto jet na tábor do Opatova, kam jsme jezdívaly jako malé holky. Podle jejich vyprávění tento tábor stál za vyzkoušení. Čtvrtého července jsme už sbalené vyjížděly z Brna do Opatova. Už ve vlaku jsem si našla nové kamarády, se, kterými se bavím doteď.

Tématem tábora byl život v totalitním režimu, který jsme si mohli vyzkoušet na vlastní kůži a mohli se dozvědět více o komunismu. Většinu tábora jsme hráli hry každý sám za sebe a jen výjimečně jsme tvořili skupiny. Každé ráno jsme měli ranní běh v červených trenýrkách a bílem tričku. Dostávali jsme tajné odbojové dopisy, které jsme plnili mimo hru, tedy ve volném čase. Během tábora jsme sbírali „céčka“, které jsme dostávali za splněné hry.

Nejlepší hra za mě byla noční hra s názvem „Akce K“. Ve hře šlo o to, abychom se v nočním lese dostali přes hranice, které hlídali vojáci a přenesli přes ně informace.

Další hry, které se mi líbily, byly například Olympiáda, kde jsme soutěžili v různých disciplínách, dále vojenský výcvik, při kterém jsme za splněné úkoly postupovali na vyšší hodnosti a noční hra samizdat, kdy jsme na noční louce opisovali různě bodované textíky.

Poslední den, 17. listopadu, byla Sametová revoluce. Měli jsme transparenty s nápisy jako např. „komouše do koše“ nebo „v jednotě je jídlo“ a podobně. Trhali jsme kytky a dávali je policistům, říkali jsme „máme holé ruce“ a zpívali jsme píseň s Martou Kubišovou – Modlitbu pro Martu a poté i Náměšť. Společně jsme oslavili konec vlády totalitního režimu.

Na táboře jsem poznala nové kamarády a super vedoucí. Úplně poprvé jsem si zkusila, čtení v kostele a naučila jsem se hrát na kytaru. Tenhle tábor se mi moc líbil a mám v plánu jet znovu.

Děkuju za hezké zážitky a těším se na příští rok.

Kikča Čičatková